Politika, hospodárstvo
My jsme ti dobří – Názory toho, kdo se snaží chápat Putina aneb jak námi média manipulují – Mathias Bröckers, Paul Schreyer
Co je Německu po Ukrajině? A jak je možné, že ztroskotaná dohoda s EU vyústila v jednu z nejnebezpečnějších krizí, jaké Evropa zažila v posledních desetiletích? Může za všechno Putin? Tahá skutečně za všechny nitky, nekompromisní a bezohledný? Nebo se pravda ukrývá ještě někde dále za tímto konfliktem, který v současnosti ohrožuje mír na celém jednom kontinentu, a skutečnost je mnohem komplexnější? A především: Jakou roli v tom všem hrají média, která hýří nekritickým zpravodajstvím a nedostatkem objektivních informací – stejně jako již předtím během finanční krize? Stala se média sama jednou z politických stran? Mathias Bröckers a Paul Schreyer nahlížejí za kulisy politického dramatu, které se změnilo už dávno pro mnohé ve smrtelnou tragédii.Pokus pochopit motivy Ruska při ukrajinské krizi a získat si vhled do pohnutek a příčin Putinova jednání znamená v očích mnohých diskreditaci, a výraz „ti, kdo se snaží pochopit Putina (či Rusko)“ se stal takřka nadávkou a analýza jakéhokoli druhu na toto téma se rovná výsměchu. Jenomže tam, kde se už nesmí analyzovat, se ujímá vlády ideologie. Tam, kde je zakázáno chápat, vládne dogma. Proto se autoři znovu a výslovně prohlašují za ty, „kdo se snaží pochopit Putina“. Protože čím zlomyslněji a hitlerovštěji je Putin prezentován v médiích, tím důležitější je střízlivé a realistické porozumění – nikoli prostřednictvím psychologizující spekulace o jeho osobě, nikoli pomocí jednostranné ideologie, ale prostřednictvím co možná objektivního poznání situace.Mathias Bröckers je volný novinář, který píše m. j. pro taz a pro Telepolis. Patří k zakladatelské generaci taz, potom pracoval jako autor m. j. pro Die Zeit a pro řadu rozhlasových stanic. Jeho díla Die Wiederentdeckung der Nutzpflanze Hanf (Znovuobjevení užitkové rostliny konopí) a Verschwörungen, Verschwörungstheorien und die Geheimnisse des 11. 9. (Spiknutí, spiklenecké teorie a tajemství dne 11. 9.) se staly mezinárodními bestsellery. Nejnověji od něho vyšly v nakladatelství Westend knihy 11. 9. - zehn Jahre danach (11. 9. – deset let poté) a JFK – Staatsstreich in Amerika (JFK – státní převrat v Americe).Paul Schreyer je volný novinář, píšící mimo jiné pro magazín Telepolis a Global Research. Jeho poslední kniha Faktencheck 9/11 byla v odborných kruzích přijata s velkým zájmem („Patří k tomu nejlepšímu, co lze na německém knižním trhu objevit v oblasti kritických analýz na dané téma“, Dr. Dieter Deiseroth, soudce spolkového správního soudu).
Mediokracie – Kolektív
Mediokracie je pojem skloňovaný po řadu uplynulých let v různých kontextech. Zpravidla se jím míní skutečnost, že hromadné sdělovací prostředky neboli masmédia mají významný vliv na společenské dění, který občas přerůstá nejen v ambici, ale – za jistých okolností i schopnost formovat či deformovat události na politické scéně. Jako by média vskutku měla „moc“. Většina těch, kdo se na margo „médiokracie“ vyjadřují, se ale shoduje na tom, že se slovem „moc“ musíme v této souvislosti zacházet s krajní opatrností. Nejenže média nejsou obdařena objektivním mandátem jako z demokratických procedur vzešlé moci zákonodárné, exekutivní a soudní, média jsou jen profesním působištěm. Ještě důležitější aspekt je skryt ve faktu, že média jsou často půdorysem pro realizaci partikulárních zájmů určitých sil na politické či ekonomické šachovnici. Média pak jsou mnohdy výslednicí působení těchto zájmů, a to je na hony vzdaluje jakékoli aspiraci být objektivním zrcadlem, natož měřítkem událostí.Nicméně není sporu, že média užívají ve společnosti výsadní postavení, a protože nejsou vedena exaktními pravidly a jedním z dominantních vlastností médií je jejich subjektivita, navázaná právě na zmíněné zájmy „za“ médii, je třeba o to více opatrně sledovat, aby vliv médií nepřerostl ve skutečnou, byť jen symbolickou moc médií – v mediokracii, tedy stav, kdy média předurčují události a kastují hodnoty, nikoli aby je jen ve snaze o maximální nestrannost zobrazovala a zachycovala.Nad fenoménem vlivu médií a pojmem mediokracie se zamyslelo několik osobností z různých oborů – od novináře přes sociologa, politologa, filosofa, právníka po filmového režiséra. Spektrum jejich názorů je pestré jak co do úhlu pohledu, tak co do vyjadřovací formy. Skládá mozaiku, jejímž výsledkem není jednoznačná odpověď, nýbrž velmi diverzifikovaný soubor otázek. Možná i zde platí Lessingův bonmot: „Hledání pravdy je cennější než pravda sama“. Posuďte sami.Seznam autorů: Miloslav Bednář, Jiří Bystřický, Helena Chaloupková, Ladislav Jakl, Jiří Svoboda, Zdeněk Zbořil, Petr Žantovský.
Marketing management – Kevin Lane, Philip Kotler, Keller
Čtrnácté vydání nejuznávanější učebnice marketingového řízení, tzv. bible marketingu, přináší nejnovější poznatky marketingové teorie a praxe. Autoři reflektují dramatické změny v marketingovém prostředí, zejména ekonomické poklesy a recese, dále rostoucí význam udržitelného a „zeleného“ marketingu a rychlý rozvoj technologií, využití počítačů, internetu a mobilních telefonů. Významná pozornost je věnována sociálním médiím a komunikaci vůbec. Všechna témata knihy jsou aktualizována, přepracována a doplněna o nové přístupy a myšlenky a mnoho nových příkladů z praxe. Na konci každé kapitoly najdete nové případové studie vysoce inovativních a marketingově úspěšných počinů firem z různých oblastí. Výklad pokrývá všechna hlavní témata marketing managementu: od základů marketingu, vytváření marketingových strategií a plánů, marketingový výzkum a odhad poptávky přes navazování dlouhodobých vztahů se zákazníky, analýzu spotřebních a B2B trhů, brand management, produktové, cenové, distribuční a komunikační strategie a programy až po zajištění úspěšného dlouhodobého růstu zahrnujícího uvádění nových tržních nabídek, účast na globálních trzích a řízení holistické marketingové organizace.